"Mít rád je jako oheň v kamnech. Milovat je jako požár"

Óda na zhaslý sen

5. října 2018 v 17:52 | J.K |  Básně
Měl jsem nelehký sen,
z části splněný jen.

Dobře vést, naučit co mohou jen znát,
předat to co vím sám, avšak selhal jsem.

Dnes již nikdo nehledá v davu mou tvář,
nepamatují na těžké chvíle, čas který jsem všemu dal,
nejsem stár, avšak zahozen, ovoce s plísní..

Snad alespoň, za nějaký čas, vzpomene někdo na mě,
celý svět jsem pro Vás dal, dávám dál.

Snad po mně nezůstane jen prach,
už teď z toho mám strach.

Avšak není z čeho snad,
všechno co mělo, stalo se,
co mělo se stát.

Pro budoucnost včelařskou vedl jsem války,
prosěl hrozné to, úmorné dálky.

Dnes již v šeru stojí jméno mé,
slunce nad světem, už dávno né jediné.
 

Anděl zapomněl

22. září 2018 v 19:00 | J.K |  Básně
Dívám se na zbraň co v rohu leží,
hlavou mně nehezká myšlenka běží.

V dnešní den už nemám za čem jít,
přišel jsem o krásu svých letních dní.

Jeden náboj v kapse, možná dnes nalezne svůj cíl,
ukončit, krásné, co ale s lesem lesních víl ?

Co po mně zbude, jen maso a krev,
ubrečená rodina a nářků zpěv.

Avšak nezvládám na světě dále být,
nechci v rukou mrtvé sny mít.

Nejsem silný tak, jak bych asi mněl,

proč můj strážný anděl na mně zapomněl ?!

#citát xy

22. září 2018 v 9:42 | J.K |  Citáty

"Každý člověk má právo ukončit své trápení,
avšak nemá právo působit trápení ostatním"
 


Kdo ví

8. září 2018 v 18:33 | J.K |  Básně
Před koncem po konci točí se náš svět,
rád bych ho viděl v růži jako dřív,
prosím, teď hned.

Nebyl to správný čas, možno nechat vše jít,
rozhodnutí stálo spoustu sil,
nechci nadále o ní snít.

Na obláčku i když ležela vedle mého boku,
chtěl jsem citu, chvil jenom trochu.

Možná mně nemohla dáti víc,
sama toho měla dost,
zůstal jsem sníct v tento čas.

Nevíme oba, jak dál půjde věk,
zda zůstaneme spolu,
či najdeme v jiném lék, kdo ví.


Zpověď snílka

6. září 2018 v 19:09 | J.K |  Básně

Nedávno z mého celku byl pouze střep,
ty jsi přišla a vrátila ho zpět.

Já jsme ti snad ukázal, co je to láska,
když navštívila mě, v jeden z posledních dní května moje kráska.

Od té chvíle, štěstí více než chmury naplnilo mysl mou,
chtěl jsem být lepší, pro tu růži jedinou.

Snad je šťastná, když hladím její vlas,
držím v náručí jako skořápku plnou krás

Možná, až bude číst zpověď ze všech pravd,
už nebudem mít za čím se hnát.

Vše co bylo, možná teď už vzal čas,
vše mohlo být jiné, pouze ty jsi viděla kaz, asi jsem slepý.

J.K 22.8 2018-Teď

Citát #x2

18. srpna 2018 v 18:39 | J.K |  Citáty


"Po první lásce už je vše jen kompromis"

Přítel Mrak

9. srpna 2018 v 18:30 | J.K |  Básně
Sedív v rohu se sklenkou opojné písně,
okolo pár bílých stěn,
bez oken, dveří, světel snad, ve chvíli tísně.

V tu dobu vím, že tě mám rád.

I když sedím od tvého snu jen pár krůčků,
zdá se jako jeden světelný rok,
chci aby jsi podala mě ruku, tvojí něžnou ručku plnou krásných chvil.

Malá víla plná velkých sil.

Už nepočítám čárky na zdi,
v mrzkém vězení našeho pošramoceného světa,
už dávno opadla doba cti, kterou nám propůjčil přítel mrak.

Citát #x

9. srpna 2018 v 17:51 | J.K


,,Není důležité, kolik času věnuješ člověku drahému,
stejně tě jednou zradí"

Nad i vzad

6. června 2018 v 19:00 | J.K |  Básně
Tak mně tu máš, stojím nad tvou krásou a hledím jí vstříc,
mnohokráte jsem takto stál, avšak před líčky jiné, né tvé.

Ležím po tvém boku ale jako bych byl níž,
občas mám pocit, jako bych nebyl dobrý, víš ?

Náhrada za minulost kterou touhou vzala ti veliký kus,
ochrnula na krátko tvůj šarm, za nepřízně můz.

A tak tu sedím, v místnosti z tolika stěn,
že ani nemohu pohledět na světlo co rozjiskřilo náš kraj,
kde je svět, ten zapomenutý ráj ?

Vše vzal čas, kdo ví co bude v naší knize dál,
minulost se nevrátí, avšak stále je v nás, proč nám tedy brání žít život plný krás?!

Z cest

22. února 2018 v 18:23 | J.K
Už je to pár let, kdy vydal jsem se na cestu a zatím nevrátil zpět,
možná pouze uhnul nebo chodím v kruhu, hledám poklad ukrytý v nějakém pruhu.

Nechci poklady, zlato, šperk.

Stačila by jsi ty, nejzářivější ze všeho klenotu, avšak všichni máme mnoho chyb,
já možná víc, než vidíte všichni v nich, přesto já je vidím.

Vím, neměl bych přemýšlet nad tím, co nadělil svět ,,TVOŘ SI SVĚT SÁM", řekl by on,
ale to už jsou dva roky, pár let.

Občas ve snu slyším jeho hlas, radí mně kudy dál, říká ,,vím, že máš strach, musíš jít",
vždy pravdu měl, avšak dávno jsme zapomněl co chtěl říct.4

Dnes tu sedím, jen tak z rána.

Za okny mráz šlehá vrcholky stromů, obloha tak jasná jako pramen horkých vod,
tak krásné ŽÍT..

Kam dál