Každý den píši básní pár, případá mi,
jako bych to už dále znal.
Píši o lásce, která není mou, o noci bezesnou,
smutku i štěstí, jak jsou lidé děsní.
Ale, kdo vlastně celý příběh zná ?
kdo sám sebe opravdu rád má.
Proč zrovna čteš tyto řádky ? možná z neštastné lásky,
nebo jsi člověk, který zrovna štěstí měl,
když přišlo tak jsi bděl.
Přeji ti lásku, dlouhou, krásnou bez velkých lží,
spoustu nocí s ní nebo s ním.
Upřímně jsem rád, že tyto řádky četl někdo dnes,
už musím jít, volá mě les.
A já Ti za to přání děkuji