"Mít rád je jako oheň v kamnech. Milovat je jako požár"

Poslední náš příběh

2. dubna 2016 v 9:43 | J.K |  Básně
Skončil jsem v příběhu tím, že ona řekla mě,
že necítí to co snad já, byl to konec říct se dá.

Tolik plánu jsme měli, tolik vzpomínek s ní mám,
jak jsme na film koukali jen mi dva, tu chvíli si neustále přemítám.

Byla to středa, krásné odpoledne to bylo, vešla jsi ke mě,
jako pokaždé srdce se mi rozeběhlo.

Leželi jsme vedle sebe, na ten okamžik nezapomenu,
řekl jsem "takhle to nejde dál, chci jen s tebou být, proč nemůžem
světem spolu chvilku jít?".

Přišla hora polibků, byl to okamžik, kdy jsem konečně byl s ní,
neměl jsem strach, možná jsem měl mít.

Ona jen povídá "mám strach, že to nepůjde a vše co je a bylo
se na dobro rozpadne" já jsem jí jen uklidnil hlasem svím,
ono to půjde, já to vím...

Byla to moje slečna, slečna jedinečná, nikdy nezapomenu na její smích,
na její pláč, na ní...

Byl to příběh, který se mi stal, jak jsem se do jedinečné slečny zamiloval,
změnila mě, už nejsem ten co tu stál a jen nemístně se smál,
chtěl jsem jí dát celý svět, bylo jí to málo, nechci nic vzít zpět.

Zůstaneš navždy v mém srdci, princezno...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 2. dubna 2016 v 12:26 | Reagovat

Hezká báseň, i když smutnější :)

2 basnesmutnekrasne basnesmutnekrasne | 2. dubna 2016 v 12:55 | Reagovat

[1]: Děkuju :-)

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 3. dubna 2016 v 8:48 | Reagovat

Báseň smutná..., ale krásná!
Já jako laik v poezii - tleskám!

4 basnesmutnekrasne basnesmutnekrasne | 3. dubna 2016 v 8:53 | Reagovat

[3]: Děkuju moc, já taky nejsem žádný odborník, píšu jen to, co cítím, občas si říkám že bohužel... :-)

5 Sugr Sugr | E-mail | 3. dubna 2016 v 9:09 | Reagovat

[4]: BOHUDÍK! Píšeš pěkně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama