"Vše bere proud děje a času, pouze naše sny zůstávají!"

Už nedrží mou dlaň

8. dubna 2016 v 8:50 | J.K |  Básně
Ruka se mi klepe, když čtu báseň svou,
jak ta jedna slečna pro mě byla tou jedinou.

Tou, kterou jsme při sobě chtěl neustále mít,
s ní životem chvilku jít.

Nikdy nevíte, co se vám pokazí, ale bylo to tak náhlé,
ještě me z toho zamrazí, jak myslel jsme že to byl sen,
že se probudím a zase bude krásný den.

Ona bude tady, já budu s ní, ach,
jak jsem byl naivní...

Nebyl to sen, ale realita krutá, když asi,
vypršela záruční lhůta.

Nebyl to čas, kdy jsme byl s ní,
byl jsem sám, bez ní, spousty dní.

Lhal jsem si a lžu si dál, jak málo stačí abych se smál,
myslel jsme, že smích vyléčí mou dlaň,
kterou už nedržíš, za lásku zaplatil jsem velkou daň.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 8. dubna 2016 v 10:34 | Reagovat

nádherná básnička, máš básnické střevo, opravdu se mi moc líbí :-) ;-)

2 basnesmutnekrasne basnesmutnekrasne | 8. dubna 2016 v 16:29 | Reagovat

[1]: Děkuji za uznání :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama