"Vše bere proud děje a času, pouze naše sny zůstávají!"

Červenec 2017

Pán a pes

18. července 2017 v 19:29 | J.K |  Básně
V modřínů háj, tam hluboký je les,
kde přespává starý vandrák a jeho pes Rex.

Dobře hlídá, tak jako hlídal vždy,
odhalí všechny nekalosti a trampoty.

Ale i on už má svůj věk, srst vybledlá, zuby skoro pryč,
staří si i k němu našlo svůj klíč.

Nedaleko k ránu, ještě před prvním paprskem slunečním,
po pánu a psu ani smítka prachu, byli obětí krachu ?

Kde jsou?!

Museli jít dále, k cíli který nám byl skryt,
ihned co se vzbudíš můžeš znovu snít?!

O smutku

10. července 2017 v 21:45 | J.K |  Básně
Pocit temný na kolena sráží, chmuru do našeho těla i duše vnáší,
někdy se nejde ani hnout, po obláčcích po nebi plout, plout.

Pár chvil štěstí, přeruší zármutek klamu, blíž než se zdá,
umírá v tobě na kousku citu lemu .

Všude je klid, všude je smích, zábava, radost, jen v tvé duši,
na očích zůstává kapka, slza co značí neutuchající marnost, to je smutek.

Nemusí být neutuchající pláč, na první pohled většinou se nedá rozeznat,
je to uvnitř, nositele ničí jako nemoc, nelze mu tak lehce pomoct.

Milujte ho, donuťte ho zapomenout minulost, žít přítomnost a jít v budoucnost,
co bylo už jen ve vzpomínka pouhá, ať krátká či dlouhá.