"Vše bere proud děje a času, pouze naše sny zůstávají!"

Srpen 2017

Omluva

28. srpna 2017 v 21:06 | J.K |  Básně
Nezáleží na tom snad, kolika slovy omluvil bych se rád,
ani tisíc nevyjádří pocity které místo omluvy mám, třeba všechny dám, kéž by to šlo.

To co cítím se nedá do obálky dát, poslat jako dopis ve žluti perem psát,
možná lži, kterých já pár postrádám.

O to ale nejde, nešlo nikdy o to kolik slov, básní, veršů jsem dohromady dal,
i přesto jsem nadále psal, píši dál.

Avšak chybí čtenář, jeden pouhý.

To vše je ale příběh příliš dlouhý a patří do desítky jiných, ale do této jediné ne,
tato o úplně jiných věcech byla a je.

Čekám na tebe čtenáři, nechci odpuštění, to ale moc dobře víš,
pokud chceš snad mě pochopíš, pokud ne nedozvím se ani jednu možnost z nich,
všechna slova na jazyku tají jako sníh.

Duše půl

10. srpna 2017 v 18:45 | J.K |  Básně
Občas bývám sám, asi jako každý, moje myšlenky jsou,
jak předem připravené vraždy, které se mají konat ale na mé duši.

Často říkávám, že musím zníčit ty zbytky štěstí, lásky a pozitivního snu,
to vše jsme přenechal noci i dnu, ve slunci, měsíci, básni...

To vše jsem přenechal, propůjčil na dobu delší než jeden či druhý rok,
udělal jsem snad dobrý krok ? možná jsem prázdný.

Něco, co tvořilo celek můj už vidím v dálce,volám "Živote stůj!".

Nezastavil, kráčí, běží rychleji a nelze ho zastavit ničím, než dobrou vůlí,
tou, která mou duši tolik půlí..