"Mít rád je jako oheň v kamnech. Milovat je jako požár"

Jednou se rozední

19. listopadu 2017 v 19:49 | J.K |  Básně
Kapka za kapkou po oknu stéká, v studený zimní čas,
vyčkáváš prvního sněhu, ne deště žádný jas.

Ach kolik hodin za oknem pohledem na šedivou pláň parku,
cítíš? už sama noc má na kahánku, slunka svit prodírá se temným hvozdem.

Není tomu dlouho, co v noc víru jsem měl,
ve sny, že každý najde cestu ve stínu tmy.

Kde je ta chvíle ? kde zní praskot ohně, chuť naděje?
již je vše pryč, nic z toho víckrát neuvidíš..

Zůstala naděje, avšak vkrádá se strach,
kdo ví, kdo slyšel když od úst nevyšel pouze sypký prach.

Vodě jsem řekl ať déšť pošle směrem co ukázala paže má.

Oheň požádal jsem aby odnesl má přání tajemná na křídle kouře.

Větru pošeptal krásná slova co plula krajinou spousty dní.

A tobě ? Pouze přál ať se jednou rozední.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maggot Maggot | Web | 19. listopadu 2017 v 22:30 | Reagovat

Krásná báseň :)

2 J K J K | 20. listopadu 2017 v 7:32 | Reagovat

[1]: děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama