"Mít rád je jako oheň v kamnech. Milovat je jako požár"

Únor 2018

Z cest

22. února 2018 v 18:23 | J.K
Už je to pár let, kdy vydal jsem se na cestu a zatím nevrátil zpět,
možná pouze uhnul nebo chodím v kruhu, hledám poklad ukrytý v nějakém pruhu.

Nechci poklady, zlato, šperk.

Stačila by jsi ty, nejzářivější ze všeho klenotu, avšak všichni máme mnoho chyb,
já možná víc, než vidíte všichni v nich, přesto já je vidím.

Vím, neměl bych přemýšlet nad tím, co nadělil svět ,,TVOŘ SI SVĚT SÁM", řekl by on,
ale to už jsou dva roky, pár let.

Občas ve snu slyším jeho hlas, radí mně kudy dál, říká ,,vím, že máš strach, musíš jít",
vždy pravdu měl, avšak dávno jsme zapomněl co chtěl říct.4

Dnes tu sedím, jen tak z rána.

Za okny mráz šlehá vrcholky stromů, obloha tak jasná jako pramen horkých vod,
tak krásné ŽÍT..

Kaňka lásek strachu

19. února 2018 v 19:18 | J.K |  Básně
Je tak krásná, když zavírá víčka,nechává zdát si nějaký krásný sen,
snad budu v tom snu já, avšak já jsem pouze v den, skvrnou.

Leží na své šále, sklo chladí její nádhernou tvář, i když nejsem já ten co jí hladí,
nejsem lhář, pouze kaňka.

Když sedím vedle ní, vedle slečny po víkendu s příchutí baget a vína, stýská se mně,
po všem kam mé srdce se upíná, kde je štěstí, když přízeň žádám ?

Nikde,
tak tu jen slovy planě mávám a říkám to co bych rád, neměl bych se tolik bát.